1. Dětský domov Prostějov
2. Dětský domov
3. Novinky
4. Tábor Kunčice 26

Tábor Kunčice 26

4. 7. 2026 - Letní tábor v Kunčicích 2026. V sobotu v 10 hodin jsme odjížděli autobusem, který poskytli vojáci 601. skupiny speciálních sil, za což jim tímto moc děkujeme, na chatu do Kunčic, kousek od Starého Města. Na Chatu U profesora jezdíme s dětmi již řadu let. Majitelé jsou vstřícní a ochotní lidé, kteří se vždy postarali o výbornou domácí kuchyni a zázemí chaty plně uzpůsobili pro aktivity malých i velkých táborníků. Letošní tábor provázela poměrně vysoká nemocnost dětí, takže jsme museli program uzpůsobit a první dny tábora jsme převážně trávili u chaty. Starší kluci hráli florbal, menší děti si hrály s balonky nebo si malovaly, navlékaly korálky, foukaly do bublifuků a také hojně využívaly hrací prvky v okolí chaty, jako byly houpačky, dřevěná věž, plechová skluzavka nebo nově postavený „adrenalinový“ kolotoč. K létu patří zmrzlina, výlety a koupání; a těchto aktivit si děti užily do sytosti. Velkou výhodou chaty je vyhřívaný bazén se slanou vodou, takže i v případě špatného počasí měly děti o zábavu postaráno. Na zmrzlinu jsme chodili do nedaleké cukrárny a výšlapů za poznáním zajímavých míst po okolí bylo několik. S dětmi jsme se vypravili na pohodovou procházku na hřiště do Starého Města. Tradiční akcí byl táborák s opékáním a nechyběly ani úkoly spojené s hledáním pokladu. Jeden den se uskutečnil výšlap na Paprsek. Nemocné děti vyvezla paní zdravotní až k chatě. Na Paprsku si děti daly hranolky nebo si pochutnaly na borůvkových knedlících. Zpáteční cesta vedla přes Dalimilovu rozhlednu, na kterou děti mohly vystoupat a poté se kochat krásnými výhledy do okolí. Další den jsme šli s dětmi na půldenní výlet do nedalekých Stříbrnic, kde si děti užily několik jízd na bobové dráze. Dráhu sjely i malé děti, které jely vždy s někým starším. Poslední den pobytu jsme se s dětmi vypravili do Branné; většina šla pěšky pohodovým tempem, část dětí po nemoci jela vláčkem do Hanušovic, kde přestoupily na vlak do Branné. V Branné jsme se všichni setkali a společně zašli na občerstvení v podobě tolik oblíbených hranolek s kečupem. Zpáteční cestu jsme si zkrátili autobusem do Starého Města a odtud pěšky přes cukrárnu se zmrzlinou zpět na chatu. Pak už nás čekalo jen balení, bazén a poslední noc na chatě. I když jsme od některých dětí občas zaslechli typické poznámky, že se jim nechce nebo kdo to vymyslel, nakonec se jakákoli aktivita nebo výlet vydařil. Starším dětem jsme dali na výběr, zda se chtějí programu zúčastnit, nebo budou relaxovat na chatě. Dostaly tedy dostatek prostoru a času pro sebe, bez řízených či naplánovaných činností. I když jsme museli zejména s dvěma sourozenci řešit z jejich strany zbytečné provokace, nakonec jsme to zvládli a situaci vždy vyřešili. Chlapci zůstali ve svých provokacích osamoceni; nikdo další se k nim nepřidal. No, zážitků bylo opravdu hodně. Letos jsme na tábor vyjeli se všemi dětmi, které neodjely na dovolenky k rodičům, pravděpodobně naposledy. Náš dětský domov čeká transformace a takto společně organizované pobyty již nebudou možné ani žádoucí. Ale jak se říká každý konec je nový začátek.

---